Читать «Nesnesitelna lehkost byti - оригинал» онлайн - страница 70

"Okamžitě držte hubu," zasyčela Tereza.

Muž se snažil chytit náhrdelník do prstů: "Pamatujte si dobře, že prostituce je u nás zakázána!"

Karenin se vztyčil, opřel se předníma packama o stůl a zavrčel.

—24. --Vyslanec řekl: "To byl fízl."

"Když je fízl, měl by se chovat nenápadně," namítla Tereza. "Co je to za tajnou policii, když přestane být tajná!"

Vyslanec se usadil na své pohovce a dal si nohy pod sebe, jak se to naučil v kursech jógy. Nad ním se usmíval Kennedy v rámečku a dával jeho slovům zvláštní posvěcení.

"Paní Terezko," řekl otcovsky, "fízlové mají několik funkcí. Ta první je klasická. Poslouchají, co si lidé říkají mezi sebou a podávají o tom zprávy svým nadřízeným.

Druhá funkce je zastrašovací. Dávají nám najevo, že nás mají v moci, a chtějí, abychom se báli. To je, oč usiloval váš plešatec.

Třetí funkce spočívá v tom, že se snaží zinscenovat situace, které by nás kompromitovaly. Dnes už nikdo nemá zájem obžalovat nás z úkladů proti státu, protože to by nám získalo jen další sympatie. Spíš se nám budou snažit najít v kapse hašiš nebo nám dokázat, že jsme znásilnili dvanáctiletou holčičku. Nějakou holčičku vždycky najdou, která to dosvědčí."

Zase si vzpomněla na inženýra. Jak to, že už nikdy nepřišel?

Vyslanec pokračoval: "Potřebují dostat lidi do pasti, aby je mohli získat do svých služeb a s jejich pomocí pak nalíčit další pasti na další lidi a udělat tak postupně z celého národa jedinou organizaci konfidentů." Tereza nemyslila na nic jiného než na to, že inženýra za ní poslali policajti. Kdo to byl ten divný chlapec, který se opil v hospodě naproti a vyznával j í

lásku? Plešatý fízl ji kvůli němu napadl a inženýr se jí zastal. Všichni tři hráli svou roli v předem připraveném scénáři, jehož cílem bylo naklonit j í muže, který měl za úkol ji svést.

Jak to, že ji to nenapadlo?! Vždyť ten byt byl divný a k tomu člověku se vůbec nehodil! Proč by ten elegantně oblečený inženýr bydlil v tak ubohém bytě? Byl to vůbec inženýr? Byl-li to inženýr, jak to že mu dali z práce volno ve dvě hodiny odpoledne? A jak to že by inženýr četl Sofokla? Ne, to nebyla knihovna žádného inženýra! Ta místnost se spíš podobala zabavenému bytu nějakého zatčeného chudého intelektuála. Když jí bylo deset let a zatkli jejího otce, také zabavili byt i s celou knihovnou. Kdo ví, k čemu pak bytu používali. Teď je jasné, proč už nikdy nepřišel. Splnil své poslání. Jaké? Opilý fízl to bezděčně prozradil, když jí řekl: "Prostituce je dnes u nás zakázána, nezapomeňte to!" Ten domnělý inženýr bude svědčit, že se s ním vyspala a žádala po něm peníze! Budou j í hrozit skandálem a vydírat, aby udávala lidi, kteří se opíjejí u jejího baru.

"Ten váš příběh není nijak nebezpečný," uklidňoval ji vyslanec.

"Snad ne," řekla zaškrceným hlasem a odcházela s Kareninem do nočních ulic Prahy.

—25. --Lidé většinou utíkají svému trápení do budoucnosti. Představují si na dráze času čáru, ze kterou jejich dnešní trápení přestane existovat. Ale Tereza žádnou takovou čáru před sebou nevidí. Útěchu jí může přinést jenom pohled nazpátek. Byla opět neděle. Sedli si do auta a vyjeli daleko za Prahu. Tomáš byl u volantu, Tereza vedle něho a Karenin se k nim ze zadního sedadla občas naklonil a lízal jim uši. Po dvou hodinách dojeli do malého lázeňského města, kde spolu asi před šesti lety strávili několik dnů. Chtěli tam zůstat přes noc.