Читать «Nesnesitelna lehkost byti - оригинал» онлайн - страница 29

"Ale v Praze nic neskončilo!" protestovala a snažila se mu vysvětlit špatnou němčinou, že právě nyní když je země okupovaná, v továrnách se zakládaj í

navzdory všemu dělnické samosprávy, studenti stávkuj í na protest proti okupaci a celá země si dále žije po svém. Vždyť právě to je neuvěřitelné! A nikoho to už nezaj ímá!

Redaktor byl rád, když do místnosti vstoupila energická žena a přerušila jejich konverzaci. Podávala mu složku a řekla: "To je ta reportáž o nudistické pláži." Redaktor byl jemný člověk a bál se, že Češka, která fotografovala tanky, bude považovat obraz nahých lidí na pláži za frivolní. Položil proto složku hodně

daleko na kraj stolu a honem řekl příchozí ženě: "Představím ti tvou pražskou kolegyni. Přinesla mi nádherné fotky."

Žena stiskla Tereze ruku a vzala si její snímky. "Podívejte se zatím na ty moje," řekla. Tereza se natáhla ke složce a vyňala z ní fotografie. Redaktor Tereze řekl skoro omluvným hlasem: "To je pravý opak toho, co jste fotografovala vy." Tereza řekla: "Ale kdepak. To je totéž." Nikdo této větě nerozuměl a i mně dělá

jisté potíže vysvětlit, co vlastně chtěla Tereza říci, když přirovnala nudistickou pláž k ruské invazi. Dívala se na fotografie a dlouho zůstala u jedné, kde stála v kroužku čtyřčlenná rodina: nahá matka skloněná k dětem, takže veliké cecky z ní visely dolů, jako visejí koze nebo krávě, a zezadu stejně

skloněný muž, jehož pytlík vypadal též jako jakési miniaturní vemeno.

"Nelíbí se vám?" ptal se redaktor.

"Je to krásně vyfotografované."

"Spíš téma ji šokuje," řekla fotografka. "Je na vás hned vidět, že byste na nudistickou pláž

nešla."

"Ne," řekla Tereza.

Redaktor se usmál: "Přece jenom je poznat, odkud jste přišla. Komunistické země jsou strašně puritánské."

Fotografka řekla s mateřskou laskavostí: "Nahá těla, na tom nic není! To je normální! Všechno, co je normální, je krásné!"

Tereza si vzpomněla na svou matku, jak chodila nahá po bytě. Slyšela v duchu smích, který se ozval za jej ími zády, když utíkala zatahovat záclony, aby nahou matku nikdo neviděl.

—25. --Fotografka pozvala Terezu na kávu do kantýny.

"Ty snímky, co jste udělala, jsou velice zajímavé. Všimla jsem si, že máte ohromný smysl pro ženské tělo. Víte, na co myslím! Ty mladé ženy v provokativních postojích!"

"Jak se líbají před ruskými tanky?"

"Ano. Byla byste znamenitá fotografka mód. Potřebovalo by to ovšem spojit se s nějakou modelkou. Nejspíš s někým, kdo sám teprve hledá uplatnění jako vy. Mohla byste potom udělat pro nějakou firmu snímky na ukázku. Stálo by vás to ovšem určitý čas, než byste prorazila. Mezitím bych pro vás mohla udělat jedinou věc. Představit vás redaktorovi, který vede rubriku Naše zahrádka. Možná že by tam potřebovali fotky kaktusů, růží a tak."