Читать «Nesnesitelna lehkost byti - оригинал» онлайн - страница 111

Se starým mužem se seznámila v New Yorku. Byl bohatý a měl rád obrazy. Žil sám se svou stejně starou ženou ve vile na venkově. Naproti vile na jeho pozemku stála stará stáj.

Upravil ji pro Sabinu jako ateliér, pozval ji tam a pozoroval celé dny pohyby jejího štětce.

Teď spolu právě všichni tři večeří. Stará paní oslovuje Sabinu "má dceruško!", ale podle všech známek je tomu naopak: Sabina je tu jako maminka se dvěma dětmi, které na ní visí, obdivují se jí a byly by ochotny ji poslouchat, kdyby jim chtěla poroučet.

Našla tedy na prahu stáří rodiče, kterým se kdysi jako dívka vytrhla z rukou?

Našla konečně děti, které sama nikdy neměla?

Věděla dobře, že je to iluze. Její pobyt u staroušků není než krátká zastávka. Starý pán je vážně nemocný a jeho žena, až zůstane bez něho, odjede za synem do Kanady. Sabinina cesta zrad bude pokračovat a do nesnesitelné lehkosti bytí se bude z hloubi jej ího nitra ozývat čas od času směšná sentimentální píseň o dvou rozsvícených oknech, za nimiž žije šťastná rodina.

Ta píseň ji dojímá, ale Sabina nebere své dojetí vážně. Ví moc dobře, že ta píseň je krásná lež. Ve chvíli, kdy je kýč rozpoznán jako lež, ocitá se v kontextu ne-kýče. Ztrácí tak svou autoritativní moc a je dojemný jako každá jiná

lidská slabost. Neboť nikdo z nás není nadčlověk, aby unikl docela kýči. I kdybychom jím sebevíc opovrhovali, kýč patří k lidskému údělu.

—13. --Pramenem kýče je kategorický souhlas s bytím. Ale co je základem bytí? Bůh? Člověk? Boj? Láska? Muž? Žena?

Názory na to jsou různé a proto jsou i různé kýče: katolický, protestantský, židovský,

komunistický, fašistický, demokratický, feministický, evropský, americký, nacionální, internacionální.

Od doby francouzské revoluce se nazývá jedna polovice Evropy levice zatímco druhá si získala označení pravice. Je téměř nemožné definovat jedny či druhé

nějakými teoretickými principy, o které by se opírali. Není na tom nic divného: politická hnutí nespočívaj í na racionálních postoj ích, ale na představách, obrazech, slovech, archetypech, které dohromady vytvářej í ten či onen politický kýč.

Představa Velikého Pochodu, kterou se nechává opájet Franz, je politickým kýčem, který spojuje levicové lidi všech dob a směrů. Veliký Pochod, to je ta nádherná