Читать «Драматерапия» онлайн - страница 129

Литература

Aristotelés (1996). Poetika. Praha: Svoboda.

Artaud A. (1993). Divadlo a jeho dvojník. Bratislava: Tália-press.

Babyrádová H. (2002). Rituál, umění a výchova. Brno: PdF MU.

Bartošová K. (1999). Divadlo na rozhraní. Tvořivá dramatika, č. 1, s. 19–30.

Berne E. (1992). Jak si lidé hrají. Liberec: Nakladatelství Dialog.

Beyer J., Gammeltoft L. (2006). Autismus a hra. Praha: Portál.

Boal G. (2000). Cestou Freudovy a Lacanovy psychoanalýzy k teorii divadla, jejímž centrem je protagonista. Účelový separát pro účastníky dramaterapeutického workshopu. Brno: Podané ruce.

British Association for Dramatherapists (1979): Statement of goals. Dramatherapy, č. 2, s. 19.

Caillois R. (1998). Hry a lidé. Praha: Nakladatelství studia Ypsilon.

Campbell J. (2000). Proměny mýtů v čase. Praha: Portál.

Crimmens P. (2006). Drama Therapy and Storymaking in Special Education. London: Jessica Kingsley.

Čáp J. (1993). Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK.

Dolejší M. (1978). K otázkám psychologie mentální retardace. Praha: Avicenum.

Eliade M. (1997). Šamanismus a nejstarší techniky extáze. Praha: Argo.

Eliade M. (2004). Iniciace, rituály, tajné společnosti. Mystická zrození. Brno: Computer Press.

Eliade M. (2004). Obrazy a symboly. Brno: Computer Press.

Emunah R. (1994). Acting for real: Drama Therapy Process, Technique, and Performance. New York: Brunner/Mazel.

Erikson E. (1999). Životní cyklus rozšířený a dokončený. Praha: Lidové noviny.

Frýba M. (1993). Principy satiterapie. Velká Bíteš: Ateliér satiterapie.

Grotowski J. (1999). Divadlo a rituál. Bratislava: Kalligram.

Guilford J.P. (1967). The nature of human intelligence. New York – Sydney.

Hartl P., Hartlová H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.

Hendl J., Novotná A. (1992). Enrigue Buenaventura a nové kolumbijské divadlo. Jinočany: H&H.

Hendl J. (1983). Lidové divadlo Augusta Boala jako prostředek třídního boje v Latinské Americe. Praha: KD hl. města Prahy.

Huiziga J. (1971). Homo ludens. Praha: Mladá fronta.

Hyvnar J. (2000). Herec v moderním divadle. Praha: Pražská scéna.

Chodorowová J. (2006). Taneční terapie a hlubinná psychologie. Imaginace v pohybu. Praha: Triton.

Jennings S. (1994). The Handbook of Dramatherapy. London: New Fetter.

Jennings S. (Ed.). (1994). Dramatherapy. London, Routledge.

Jennings S. (Ed.). (1995). Dramatherapy with children and adolescents. London: Routledge.

Jennings S. (Ed.). (1998). Dramatherapy. Theory and practice 1. London: New Fetter.

Joanidis L. (1973). Arteterapie – teoretická východiska. In: Psychológia a potopsychológia dieťaťa, č. 8., s. 29–41.

Johnson D.R. (1982). Developmental approaches to drama therapy. The Arts in Psychotherapy, 9, 183–189.

Johnson D. R. (1992). The dramaterapists “in role”. In: Jennings S. (Ed.). Drama therapy: theory and practice. London: Routledge.